Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí ... :) :P

Zajímavé texty*

Nejčastější věty před smrtí po druhé...

22. prosince 2006 v 13:17
  • Nevadí mi žít vedle Temelínu, cítím se zdravě a svěží…
  • Co by prosim tě dělali teroristi v Tanvaldě?…
  • A teď si děti uděláme pokus s kyselinou…
  • Hele voják, zamávej mu!…
  • Tady ten uzel se nikdy nerozváže...
  • Konečně vidim zblízka minu!
  • Jééé, to vypadá jako doopravdický granát…
  • Mami, v obálce nám přišel cukr!
  • Radši do toho tygra nekopej…
  • To je ale pěkný pejsek, můžu si ho pohladit?…
  • Sakra bouřka, pojď pod ten smrk
  • Od kdy meloun tiká?
  • To horolezecký náčiní je na prd, já to zvládnu díky svým dovednostem…
  • Přece nebudem utrácet za nějakého eletrikáře, já to zvládnu…
  • Masožravá kytka přece nesní člověka…
  • To je ale dobré jídlo
  • Ty koleje se stejně už dávno nepoužívají ...
  • Co kecáš,už si někdy viděl jedovatou žábu?!

Matematická kuriozita

8. listopadu 2006 v 14:42

Matematicka kuriozita

Mysli si cislo.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

Vynasob ho 3.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

Nyni pripocitej 5.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

Od vysledku odcitej tvoje povodne cislo.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

Pricti 7.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

Vynasob 2.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

Pripocitaj tvoje cislo.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

Nyni zavri oci.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

Tma, co ??? :-))

Úsměv :)

8. listopadu 2006 v 14:37
ÚSMĚV:

- NESTOJÍ NIC A PŘINÁŠÍ MNOHO
- OBOHACUJE TOHO,KDO HO PŘIJÍMÁ,ANIŽ BY OCHUZOVAL TOHO,KDO HO DÁVÁ
- TRVÁ JEN CHVILKU,ALE VZPOMÍNKA NA NĚJ JE NĚKDY VĚČNÁ
- NIKDO NENÍ TAK BOHATÝ,ABY SE BEZ NĚHO OBEŠEL
- A NIKDO NENÍ TAK CHUDÝ,ABY HO NEMOHL DAROVAT
- PŘINÁŠÍ ŠTĚSTÍ DO DOMU
- VE STAROSTECH A SMUTKU JE OPOROU
- JE CITLIVÝM ZNAKEM PŘÁTELSTVÍ
- JE DOBŘE,ŽE SI HO NEMŮŽEME KOUPIT NEBO UKRÁST,PROTOŽE MÁ HODNOTU VE CHVÍLI,KDY SE DÁVÁ
th_smilebig.gif

Historky pro policii

6. listopadu 2006 v 10:39
Narazil jsem do telefonního sloupu,protože jsem chtěl zabít mouchu.
Myslel jsem si,že mám stažené okénko.Zjistil jsem ale,že je zavřené,když jsem vystrčil ven ruku.
Chodec do mě narazil a pak mi skočil pod auto.
Srazil jsem se se stojícím náklaďákem,když přijížděl z opačného směru.
Kde se vzalo,tu se vzalo,přijelo neviditelné auto,narazilo do mého vozu a zase odjelo.
Ten chodec váhal,kterým směrem se má vydat,a tak sem ho přejel.
Telefoní sloup se rychle přibližoval.Snažil sem se mu uhnout z cesty,ale najednou narazil do předku auta.
zdroj: blackprincess.blog.cz

č.11

25. října 2006 v 13:53
Tak toto jsem našla na jednom blogu (www.ahlohla.blog.cz) . Nevím,co si o tom přesně mám myslet,ale při nejmenším je to zajímavé:
Opravdu stojí za to si to
přečíst...

New York City má 11 písmen.

Afghanistan má 11 písmen.

Ramsin Yuseb (terorista, který už roku 1993 hrozil zničením "dvojčat"
WTC) má 11 písmen

George W Bush má rovněž 11 písmen.

Mohla by to být dobrá náhoda. Ale bude to ještě lepší:

1. New York je jedenáctý stát USA
2. první letadlo, které vlétlo do dvojčat, mělo číslo letu 11
3. v tomto letu bylo 92 pasažérů. 9+2=11
4. Let číslo 77, druhé letadlo, které vlétlo do dvojčat, měl 65
pasažérů 6+5=11
5. tragédie se stala 11 září. Neboli jak se nyní označuje 9/11,
9+1+1=11
6. toto datum odpovídá telefonímu číslu amerických záchranných
jednotek 911. Opět 9+1+1=11 to nebude náhoda.?!

Čti dál a více přemýšlej:

7. v letadlech bylo dohromady 254 obětí. 2+5+4=11
8. 11. září je 254 den v kalendáři. opět 2+5+4=11
9. bombový atentát v Madridu se stal 3.11.2004. 3+1+1+2+4=11
10. tato tragédie se stala přesně 911 dní po atentátu na dvojčata WTC a
zase 911, zase 9/11, zase 9+1+1=11

Teď to ale začne bejt pořádně strašidelný:
otevři si Word a udělej následující:

-napiš velkými písmeny Q33 NY (což je číslo letadla, které jako první
vlétlo do dvojčat)

-označ tyto písmena, změň velikost písma na 48 a typ písma na
Wingdings

Tak co, jak je po těle?

Hliněné nádoby

12. října 2006 v 15:14
V Číně měl jeden nosič vody 2 velké hliněné nádoby. Visely na obou koncích klacku, který nosil na krku. V jedné byla prasklina, naproti tomu ta druhá byla dokonalá a vždy donesla plnou míru vody. Na konci dlouhé cesty, která trvala od potoku až k domu, měla prasklá nádoba vodu už jen do polovičky.
Dva celé roky to takto šlo, nosič vody nosil do domu každý den jen jednu a půl nádoby vody. Samozřejmě dokonalá nádoba byla pyšná na svůj výkon, vždyť přinesla pokaždé všechnu vodu. Ale chudák prasklá nádoba se styděla za svoji nedokonalost a cítila se uboze, protože je schopná jen polovičního výkonu.
Po dvou letech soužení oslovila nosiče u potoka:
- Stydím se, protože voda teče po celou cestu domů.
A nosič jí odpověděl:
- Všimla jsi si, že kytky rostou jen na tvojí straně chodníku a ne na straně druhé?
To proto, že jsem vždy věděl o tvém nedostatku a na tuto stranu cesty jsem rozséval semena květin. To ty jsi je každý den zalévala, když jsme se vraceli domů. Dva roky sbírám tyto krásné květiny, abych si ozdobil svůj stůl. Kdybys nebyla taková, jaká jsi, tak by tato krása nemohla rozzářit můj domov.

Všichni máme své osobité chyby. Všichni jsme prasklé hliněné nádoby. Ale tyto praskliny a chyby, které jsou v každém z nás, dělají náš život tak velmi zajímavým a vzácným. Jen každého musíme přijmout takového, jaký je a uvidět v něm to dobré.

Františkáni a dominikáni apod.

20. července 2006 v 15:56
Jedou Husák se Štrougalem na zasedání strany, jedou kolem kostela, tak přijde řeč na náboženství, a co ti lidi na tom mají a proc tam chodí,
vždyť Lenin řekl, že už Marx řekl, že Engels řekl, že Bůh není a z dialektického hlediska je to naprosto pochybený... kazí to kredit naší lidově
demokratické republice a škodí to myšlence internacionálního socialistického společenství v čele se SSSR jako takové. Tak nad tím špekulují a pak
Husák říká: "Víš co, Lubomíre, běž tam na výzvědy, co se tam vlastně děje."
Štrougal se teda proplíží do ztemělého kostela a vidí na klekátku v kapli babičku, jak se úpěnlivě modlí: "Milosrdný Bože, mám velké trápení a prosbu - blíží se zima a já v tom svém sklepním kamrlíku asi umrznu, z důchodu ledva vyžiju, nikdy jsem Tě tak neprosila jak teď - spočítala jsem si to, a kdybys mi nějak seslal tisíc korun, tak by mi to moc pomohlo. Koupila bych si svetr v partiovce, nějaký to uhlí, to by mi zachránilo život..."
Štrougal se vrátí do auta, povykládá co a jak, Husák na to, že to je teda ostuda, takhle dostat lidi ke konkurenci kvůli pár stovkám, hele, já jí to dám ze svého, at už tam nepropadá takovým bludům. Začne se šacovat, ale ať hledá jak hledá, nestluče do kupy víc než sedm stovek.
"Tak jí dej, Lubomíre aspoň to, ať už jde pryč."
Stane se, jedou už pozdě večer zpátky ze zasedání a u kostela vidí, že se tam babička pořád ještě modlí. Tak zastaví a Štrougal zas jde na výzvědy, proč tam ta babička ještě straší, když už dostala, co chtěla. Přiblíží se a slyší tato slova: "... tak Ti, Pane Bože, nastotisíckrát děkuju za peníze, které mi zachrání život, ale příšte to, prosím Tě, neposílej po těch komunistických sviních, oni mi z toho tři stovky sebrali..."
Pan kostelník jede z Lurd přes hranice a musí otevřít kufr auta. Celník vyhrabe ze spodu mezi zavazadly pořádnou láhev koňaku. "A co má být toto?", ptá se. "To je lurdská voda," odpovídá kostelník. Celník si nevěřícně přičichne, a když ucítí nefalšovanou vůni alkoholu, naježí se a říká: "Vždyť to je pravý koňak!" Ale kostelník nezaváhá ani chvíli: "Zázrak, zázrak...!"
Na zahradě u františkánů rostla u zdi nádherná jabloň a nesla ty nejchutnější plody. Bratři se o ni pečlivě starali, ale k čemu všechna ta práce, když většina ovoce spadla za zídku, do zahrádky dominikánů… Když tak zase jednou přišli o všechnu úrodu, rozhodli se chudí bratři tomu udělat přítrž a stěžovali si u biskupa. Biskup se rozhodl záležitost vyšetřit a navrhl teologickou disputaci. Kdo v ní zvítězí, bude moci užívat plodů. Dominikáni si zamnuli ruce a vyslali bratra knihovníka, který znal Písmo zpaměti řecky i latinsky a suverénně se pohyboval ve všech teologických oborech. V klášteře františkánů nastalo pozdvižení. Věděli, že vše je ztraceno, oni nepěstovali moudrost, ale chudobu. Nakonec se nabídl nejodvážnější: kuchař, s kulatou, téměř holou hlavou a prostorově výrazným tělem. Po nóně se sešli u biskupa. Kuchař se hned bránil, že nedovede užívat učená slova, a tak biskup nařídil, aby se disputace konala beze slov.
Začal dominikán a ukázal jablko, o něž se přeli.
Františkán vytáhl z kapsy kousek tvrdého chleba.
Knihovník vytyčil ukazovák.
Kuchař se nenechal zahanbit a natáhl dva prsty.
Dominikán přidal třetí prst.
Františkán se ukazováčkem rychle dotkl čela.
Spocený knihovník rezignovaně vztáhl ruce vzhůru.
Kuchař široce rozpažil a spokojeně se usmál.
Bylo po všem a jablka připadla františkánům. Dominikáni to nedokázali pochopit a hned se vyptávali, co se stalo:
"Jsou to mystici, bratří," děl knihovník. "Začal jsem dogmatickým traktátem o prvotním hříchu a poukázal na jablko hříchu, které zapříčinilo pád celého lidstva."
Dominikáni pokyvují, že to byl vynikající začátek.
"Ale dostal mě nejvyšší kristologií, ukázal mi kousek chleba… Chápete? Chléb poslední večeře, kdy se za nás obětoval náš Pán a kdy sejmul to jablko hříchu, které jsem tam tak vyzývavě třímal. Připadal jsem si hrozně."
Bratři kazatelé jej chápavě poplácali po ramenou.
"Zkusil jsem se bránit a přešel do útoku v neochvějných základech víry. Vsadil jsem na jistotu a začal jedním prstem: je jeden Bůh! Apeloval jsem na jednotu, unanimitas!"
Dominikáni hltali každé slovo. Skvělý smeč!
"Stejně tvrdě mě odrazil, když jemně dvěma prsty upozornil: ale má dvě přirozenosti: Božskou a lidskou."
Dominikáni stáli bez dechu.
"V poslední chvíli jsem se vzpamatoval a hodil v sebeobraně de Deo Trino: tři prsty… Bylo to zbytečné, jen se dotkl čela a jasně mi dal najevo, že předhazuji pro lidi nepochopitelné tajemství. Skoro jako bych viděl našeho svatého Otce Augustina na břehu moře, ano, tak jsem si připadal, pošetile rozjímající o podstatě Nejsvětější Trojice."
Dominikáni se po sobě ani nedívali.
"Vzdával jsem se a jen jsem vztáhl ruce v oslavě Boží Moudrosti: Bůh je veliký… A víte, co udělal on? Na to nadosmrti nezapomenu. Jediným gestem rozpřáhl ruce, jakoby vydechl ten entitativní atribut Boží bytnosti: Nekonečný!"
Kuchař se přiřítil, hlasitě funě, a jásal:
"Máme to! Ale hulvát to byl, ten knihovník. Hned jak jsme se sešli, vytáh' jabko a vytahoval se s ním, že nám je všechny sežrali. To mě naštvalo, tak jsem vytáh' starej chleba, aby se živili tím. A von začal útočit, chtěl mi prstem vypíchnout voko! Tak jsem se nedal a pohrozil mu, že mu vypíchnu vobě voči! Už asi nevěděl, jak se bránit, když mi řek', že mi vypíchne tři voči, tak jsem se dotknul hlavy: Seš blbej nebo co? A už to vzdával, eště se sice pokusil vyhrožovat, že na nás přijdou shora a namlátěj nám, tak jsem mu jasně naznačil, ať klidně přijdou, že je nás víc. A tak to vzdal!"
Přišel jednou bojovník Islámského džíhádu k nebeské bráně.
Vyhlédl svatý Petr a řekl:
- Počkej, ale ty sem nesmíš, tebe sem nepustíme.
- Já dovnitř nechci, ale vy máte pět minut na to, abyste vypadli ven.
- Jste věřící?
- Ne, jsem ateista.
- Opravdu?
- Jako že Bůh je nade mnou!

Poslední věty před smrtí,dějepis v pravěku apod.

20. července 2006 v 15:32
Umře jistý dobrý člověk a jde do nebe. Tam na něj čeká svatý Petr a provádí ho přes celá nebesa. Na jednom místě svatý Petr udělá:
"Pssss!"
"Proč?" ptá se nová duše.
"Na druhé straně jsou jehovisti a myslí si, ze jsou tu jediní."
30 000 roků před narozením Krista.
Pračlověk si prohlíží vysvědčení svého syna a naštvaně říká:
- To, že máš trojku z lovu, dovedu pochopit, jsi ješte malý, ale že jsi propadl z dějepisu, který má jen dvě stránky, to je skutečně hanba!
Děda přijde ke zpovědi a přiznává se:
- Pane faráři, zhřešil jsem. Přes válku jsem schovával na půdě jednoho Žida.
- Ale, synu, to není hřích, pomoci člověku, ať už je jakékoliv víry.
- Pane faráři, ale já jsem od něho žádal za každý den 20 korun.
- Nóó... to už také pěkné nebylo, ale to není velký hřích.
- To se mi ulevilo, pane faráři. A neměl bych mu už říci, že válka skončila?
Poslala maminka Pepíčka (koho jiného) na faru se vzkazem a poučila ho:
"Hlavně nezapomeň slušně pozdravit - Pochválen buď Ježíš Kristus!"
Po návratu se maminka Pepíčka ptala:
"Tak co, pozdravils, jak jsem Ti říkala?"
A Pepíček s bezelstným úsměvem odpověděl:
"Přišla mi otevřít hospodyně, tak jsem řekl - Zdrávas, Maria!"
Nejčastější poslední věty před smrtí

- A teď mě vyfoť na té skále
- Zprava dobrý!
- Pust mě k tomu, já tomu rozumím.
- Zbijme ho, vzdyť je sám.
- Klídek chlapi, to je nulák.
- Neboj, není nabitá.
- Hoď mi sem to kladivo!
- Divné, cítim plyn, rozsviť!
- Ty, že jsi mafián? Nevěřím!
- Pejsku, pojď sem!
- OK trenére, v příštím kole ho knokautuju.
- Drahá, nechceš řídit?
- Brzdy jsou hotové, jdu je vyzkoušet.
- Mohla byste mi přidat té vynikající houbové omáčky?
- Ti chlapi z rozvědky nestojí za nic. Žádné miny tu nejsou.
- Hele, užovka!
- Tady je silný led, to přejdeme.
Muž a žena se srazí v autech. Bouračka je ošklivá. Obe jejich auta jsou úplně na maděru, ale ani jednomu z nich se nic nestalo... Když se vysoukali z aut, povídá žena muži: "Tak vy jste muž, to je zajímavé. Já jsem žena. Hmm, podívejte na naše auta! Nic z nich nezbylo, ale my jsme zranění nebyli. To musí být znamení od Boha. Měli jsme se setkat, stát se přáteli a žít spolu až do smrti. Muž přitakal: "To jo, to muselo být určitě znamení od Boha!" Žena pokračovala: "A podívejte se na tohle, další zázrak. Moje auto je totálně na mraky, ale tahle láhev vína je naprosto v pořádku. Bůh si určitě přeje, aby jsme toto víno vypili a oslavili tím naše štěstí." Potom podala láhev muži. Ten souhlasně přikývl, otevřel láhev a polovinu vypil. Pak ji podal zpět žene. Ta vzala láhev, zavřela ji a vrátila muži do rukou. Ten se jí zeptal: "Vy nebudete?" Načež mu odpověděla: "Ne. Jen počkám na policii."

Školní řád

18. července 2006 v 12:14
Školní řád

Žák chodí do školy kdy chce, nejlépe ve vyučování.

Vstoupí-li do třídy ředitel, nebo jiná povolaná osoba, pozdraví žák lehkým kývnutím hlavy a sundá nohy ze stolu.

Žák odchází ze školy libovolně.

Při vyučování leží na lavici, nehraje-li zrovna karty.

Není-li spokojen s výsledkem nebo známkou, dá to najevo hlasitými výkřiky, nehvízdá však na prsty, aby nevzbudil spící spolužáky.

Osoby které potká, pozdraví hlasitým čau.

Zásadně se nepřezouvá.

Je-li žák podrážděn, předseda třídy včas upozorní učitele, aby žáka dále nedráždil.

Ignoruje všechny učitele, ale nemlátí je, když tak jen do hlavy.

Svévolně ničí školní majetek, s cizím jedná jako se svým.


Když něco rozbije, samozřejmě se nepřizná.

Za pořádek ve třídě ručí služba, která po zazvonění vyběhne první ze třídy. Jestliže nemá čas probudit spící spolužáky, dokončí tuto práci školník, nebo uklízečka.

Při písemnkách opisuje z taháků, nebo od spolužáků.

Vypadne-li někdo z okna, ohlásí to služba třídnímu učiteli a ten si dotyčného vyškrtne ze seznamu. Celá třída se pak zúčastní pohřbu.

Na konci roku poděkují učitelé žákům za výdrž, poté si žáci rozeberou školu.

Ze žákovských knížek

18. července 2006 v 12:03
Ze žákovských knížek
Dívá se na mě skrz zelené průsvitné pravítko a směje se mi, že jsem
zelený.

Dává pořád pozor, jestli dávám pozor, a když si myslí, že nedávám pozor,
tak nedává pozor.
Vědomosti vaší dcery se rovnají nule. Pro postup do vyššího ročníku je
třeba, aby je minimálně zdvojnásobila.
Snědla pomůcky na výtvarnou výchovu.
Pravidelně chodí do školy nepravidelně.
Spal při hodině tak tvrdě, že ho neprobudil ani příchod pana ředitele,
který strašně dupe a funí.
Leze do pětimetrové výšky na dvoumetrový strom.
Plival na schodišti na níže postaveného učitele vyššího ročníku, čímž snížil
jeho vážnost.
Ohrožoval spolužáky nožem, který potřeboval az na třetí vyučovací
hodinu.
Svým zpěvem úmyslně ruší zpěv.
Neustále se baví a odmítá mi říct o čem.

Česká přísloví ve vědecké češtině

18. července 2006 v 11:52
Česká přísloví ve vědecké češtině
Dole je to přeloženo....


1. Chemická sloučenina vodíku s kyslíkem, jež produkuje minimálně bellů,
působí erozí na vrstvy hornin, uložených podél její trajektorie.

2. Vzdálenost bodu A, (což je místo, kde ukončí, puzena gravitační silou,
svou dráhu malvice ) od bodu B (což je místo ležící svisle pod místem
započetí její dráhy ) se blíží k nule.

3. Abundance šelem z čeledi Canidae přivodí exitus hlodavce z čeledi
Leporidae.

4. Více než jednou, ale méně než třikráte, urči velikost fyzikální či
chemické veličiny, a méně než dvakráte, ale více než nulkrát použij způsobu
obrábění, jímž se části materiálu od sebe oddělují.

5. Subjekt A, jenž vyvíjí usilí o vytvoření svislého či úklonného díla
ústícího na povrch a determinujícího subjekt B, sám opíše dráhu ve zmíněném
díle ústící.

6. Kdo odolává pokušení podlehnout touze nechat dřímat vlastní energii, bývá
obklopen chlorofylem.

7. Ztráta prostorového vnímání není na závadu suverenitě nad osobami touto
ztrátou ještě více postiženými.

8. Číslo, jímž můžeš vyjádřit svou lingvistickou potenci, se rovná číslu,
jímž znásobuješ své vlastní ego.

9. Na místě, nacházejícím se v bezprostřední blízkosti zařízení sloužícího k
instalaci světelného zdroje, dopadá minimální počet paprsků ze zdroje se
šířících.

10. Vodomilní obratlovci nepatrných rozměrů nejsou ničím jiným, než
vodomilnými obratlovci.

11. Pohybuje-li se hladina rtuti v měrné kapiláře směrem ke středu Země v
měsíci našeho osvobození sovětskou armádou, lze očekávat, že náš restaurační
podnik přesídlí do stodoly.

12. Při nadměrném zvyšování pohybu dolních končetin ve značném časovém
rozpětí za účelem dosažení naplnění sloučeninou vodíku a kyslíku křivule s
držadlem dojde jednoho dne k uvolnění molekul spojujících tuto křivuli s oním
držadlem, čímž se jmenovaný předmět rozdělí na dva segmenty.

13. Při poklesu produktivity práce na nulu projeví se totální nedostatek
kruhového pečiva, působícího obezitu obyvatelstva.

14. Náraz akustickych vln, šířících se ze zdroje v lidském hrdle, se odrazí
od bariéry kompaktní hmoty a síla i kvalita zpětné vlny je adekvátní
původnímu impulsu.

15. Kategorický imperativ nedovoluje libovolnému subjektu likvidovat zdroj
infrazáření, který svým bohaviouristickým systémem neatakuje týž subjekt,
neboť jeho radiace se chová inertně k tělesné integritě dotyčného subjektu.

16. Inhabitanti Kolumbária, preparovaní pomocí infračervených paprsků do
stavu akceptabilního pro lidský metabolismus nevládnou automatickou mobilitou
pro perorální požití.

18. Druhá mocnina tří profesí se jeví prvním dvojčíslím dekadické soustavy
pauperizace.

19. Pracovní morálku zemědělce, který dne 12. března neobrací soustavně,
plánovitě a cílevědomě ornici a nedodržuje pranosticky stanovenou
agrotechnickou lhůtu, pokládáme za tak hrubě nevyhovující a poškozující zájem
společnosti, že onoho zemědělce srovnáváme s masožravými savci.

20. Prostorová diskontinuita hmotného tělesa neovlivní časovou kontinuitu
procesu nanášení laku na jeho povrch.

21. Spektrální odrazivost všech domestikovaných savců čeledi Felis limituje s
klesajícím osvitem k nule.

22. Entropie průchodu lichokopytníka se zádovými zásobníky tuku vodicím
otvorem kovového hrotu je obecně vyšší, než entropie přechodu jedince druhu
Homo sapiens, vyznačujícího se statisticky významně vyšší životní úrovní ve
srovnání s průměrem množiny jedinců, sdílejících s ním stejný časoprostor,
z tohoto časoprostoru do jiného, charakterizovaného suverenitou hypotetické
bytosti, částečně definované tzv. náboženstvím.

23. Dne 2. února vydává drobný opeřenec své typické akustické signály bez
ohledu na s tím spojené nebezpečí letálního poklesu tělesné teploty.

24. Blokování svislého informačního kanálu nelze kompenzovat finanční
transakcí typu emptio venditio ve výdejně léků.

25. Počínaje překročením 48. hodiny po zahájení pobytu mimo obvyklý okruh
svého životního prostředí generují jak vodomilní obratlovci, tak jedinci
druhu Homo sapiens těkavé organické látky, jež jsou čichovým ústrojím
specificky detekovány a centrální nervovou soustavou hrubě nepříznivě
hodnoceny.

26. Prognózu optimálního okamžiku pro své akce proveď podle modelového vztahu
domestikovaného vodního opeřence k plodenství kulturních trav.

27. Striktní dodržování zásad občanského soužití vede k maximální délce
pěšího transferu jednotlivce, který se tak chová.

28. Občan záměrně poskytující klamné informace současně neoprávněně, což je
axioma, převádí do svého vlastnictví majetek spoluobčanů, popřípadě
společnosti.

29. Přenos informace od jedince s kalorickým deficitem k jedinci s kalorickou
potřebou již saturovanou je blokován.

30. Při zjištění zaměrného transportu části horniny od občana A k občanu B je
posledně jmenovaný povinen uskutečnit zpětný přesun po stejné dráze, tedy v
opačném směru, k prvně jmenovanému, avšak s použitím žitného pečiva.

31. Podmínkou koexistence jedince druhu Homo sapiens a společenství druhu
Canis lupus je sjednocení akustické signální soustavy.

34. Soustavnou výchovu mladého občana k obraně vlasti nelze srovnávat s
občankou, zakládající výdělečný vztah na své laktační schopnosti.

35. Schopnost operativně řešit životní situace k vlastnímu prospěchu na
základě vyššího stupně intelektu hominis sapiensis se nerovná drahám
libovolného tvaru, vedeným jakýmkoli bodem prostoru.

36. Odolnost rostliny, opatřené žahavými chloupky, vůči poklesu teploty pod
273,14 Kelvinů je dokonalá.

37. Částečná immobilita muskulatury, prýštící z pasivity příslušného
cerebroorálního centra vede k souhrnu nepříznivých okolností pro jedince
přímo fatálních a zbavených veškerých chloupků a jiného porostu.

38. Verbální komunikace, vedená s temně přitlumeným zabarvením a snížením
decibelů na minimum slyšitelnosti, je v přímé korelaci s jednoduchým
vyoráváním brambor.

40. Jedna horní končetina provádí očistu druhé horní končetiny.

41. Realizuje-li pár antagonistických jedinců reciproční agresi, vykonává
reduntantní člen triády emocionální projev regulující vlasní psychickou
tenzi.

42. Donace individua rodu Equus neopravňuje akceptora k vizuální percepci
dentální soustavy tohoto jedince.

43. Pociťuje se absolutní absence výroku, jehož pravdivostní hodnota je rovna
nule.

44. Kvalita počáteční fáze totální regenerace organismu subjektu a intenzita
prožitku z téhož jsou přímo úměrné úsilí, vynaloženému subjektem k předchozí
optimalizaci prostoru pro regeneraci organismu určeného.

45. Vzhledem k časové ztrátě je snaha o překonání dráhy, dělící jedince od
personifikovaného kondicionálu singuláru existencionálního slovesa,
bezpředmětná.

46. Pátrání po lignu adaptovaném na předmět denní potřeby se u reflektanta
ataku šelmy čeledi Canidae setkává s úspěchem za všech podmínek.

47. Kontakt malých množství sloučeniny kyslíku a vodíku se zemským povrchem
probíhající v delších časových intervalech je schopen plně nahradit tentýž
děj probíhající v intervalech kratších.

48. Časová distance mezi příchodem libovolného individua a termínem k této
události vhodným implikuje sebeújmu.

49.Kategorický imperativ velí při volbě způsobu techniky přenosu
intelektuální pomoci směrem k jedinci schopnému samostatného abstraktního
myšlení přiklonit se k verbálnímu projevu, zatímco u ostatních subjektů volit
přímý prudký tělesný kontakt.

--------------------------------------------------------------------------------

Původní znění

1. Tichá voda břehy mele.

2. Jablko nepadá daleko od stromu.

3. Mnoho psů - zajícova smrt.

4. Dvakrát měř, jednou řež.

5. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.

6. Komu se nelení, tomu se zelení.

7. Jednooký mezi slepými králem.

8. Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem.

9. Pod svícnem bývá tma.

10. Malé ryby - taky ryby.

11. Studený máj v stodole ráj.

12. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.

13. Bez práce nejsou koláče.

14. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

15. Co tě nepálí, nehas.

16. Pečení holubi nelítají do huby.

18. Devatero řemesel - desátá bída.

19. Na sv. Řehoře šelma sedlák, který neoře.

20. Díra - nedíra, furt se natírá.

21. Potmě každá kočka černá.

22. Spíše projde velbloud uchem jehly, nežli bohatec vejde do
království nebeského.

23. Na Hromnice musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout.

24. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.

25. Ryba i host třetí den smrdí.

26. Dočkej času jako husa klasu.

27. S poctivostí nejdál dojdeš.

28. Kdo lže, ten krade.

29. Sytý hladovému nevěří.

30. Kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem.

31. Kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.

34. Vojna není kojná.

35. Chytrost nejsou žádné čáry.

36. Mráz kopřivu nespálí.

37. Líná huba - holé neštěstí.

38. Co je šeptem, to je s čertem.

40. Ruka ruku myje.

41. Když se dva perou, třetí se směje.

42. Darovanému koni na zuby nehleď.

43. Není šprochu, aby nebylo pravdy trochu.

44. Jak si kdo ustele, tak si i lehne.

45. Pozdě bycha honit.

46. Kdo chce psa bít, hůl si vždy najde.

47. Nemusí pršet, stačí, když kape.

48. Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí.

49. Chytrému napověz, hloupého kopni.

Životopis-ne můj

17. července 2006 v 15:51
Životopis
Jmenuji se po své matce a příjmení jsem dostala po rodině otce. Narodila jsem se v devatenáctém století ve své rodné zemi. Po narození jsem neuměla číst, psát ani počítat, což neumím dodnes. Šest let po narození jsem byla přinucena a násilně dokopána do první třídy povinné školní docházky, kterou jsem skrz učitele nemohla dokončit. Ovšem při ohromné snaze mého třetího otce, který se zrovna v tu dobu vrátil z vězení, jsem základní školu dokončila, neboť s pedagogy ručně popovídal. Je to teď můj drahoušek, a proto ho ve vězení pravidelně každé úterý, středu a sobotu navštěvuji.
Asi po pěti, možná devíti letech jsem začala se svojí sportovní kariérou, konkrétně aerobik, ale vzhledem ke svojí postavě vznikl nový sport parody-aerobik, jenž cvičím až do dnešní doby.
Mám dlouholetou překladatelskou praxi. Dokáži přeložit papíry formátu jak A3, A4, tak i A5. Také dobře umím hledat v telefonním seznamu i slovníku cizích slov.
Dobře kreslím, akorát ostatní nechtějí poznávat co. Má hra na piano je vskutku vynikající a zároveň originální. Posluchači vždy přivírají blahem oči a pak si musí lehnout, jak se začíná jejich tělo dostávat do fáze relaxace. A ten studený mokrý kapesník určitě patří k zmíněnému uvolnění.
V budoucnu bych se chtěla věnovat studiu na právnické fakultě. Tohle je totiž moje silná stránka, vždy když se doma pohádáme, přicházejí všichni za mnou po kolenou a prosí mě, abych vylezla zpod té postele. Pak mi podávají bílý kapesník, asi pro uzavření míru. Takhle se od malička projevuje můj právnický talent. Také ráda vařím a myslím, že moc dobře. Všichni si vždy mé jídlo nechávají až na konec s tím, že to nejlepší až naposled. A především mě to velice baví, takže bych se klidně mohla stát i šéfkuchařkou, nejlépe v zahraničí.
Stav - nerozhodná (znamení Vah)
Zdravotní stránka - velmi dobrá. Mám za sebou jen pět operací, čtyři plastické a jednu mozkovou. Od té doby se cítím lehčí. A kdybych neměla kurděje, beri-beri a AIDS, tak jsem zdravá úplně.
Zvláštní schopnosti - každého dovedu rozesmát, také umím přepínat televizi pozpátku od devítky po jedničku. Navíc dokážu hodit psovi míček tak, že jej nenajde. Kamarádku jsem nedávno poplácala po zádech a ona se tak vzchopila že odjela na výlet v nějakém velkém černém autě hned se čtyřmi chlapi, kteří ji navíc nesli. Kočka je mi také odevzdaná, už týden leží u mě v pokojíku, aniž by se hnula. Krásný život, jak mě všichni mají rádi.

Proto prosím o Vámi nabízené místo asistentky ředitele železnice. Předem děkuji za udělení tohoto místa.
Pozdravuji Vás ze svého pohodlného, vyhřátého domova.

P.S.: Omluvte roztřepané písmo, kazajky jsou čím dál tím těsnější

Vynálezy blondýny

17. července 2006 v 15:42
Vynálezy trhlé blondýny
- Nepromokavá osuška.
- Sluneční brýle, které světélkují ve tmě.
- Baterka na sluneční baterie.
- Ponorka s korálky místo vstupního poklopu.
- Kniha "Jak se naučím číst".
- Nafukovací terč.
- Voda v prášku.
- Kolečkové křeslo na šlapací pohon.
- Porcovaný čaj v nepromokavých sáčcích.
- Vystřelovací křeslo pro posádku vrtulníku.

Operace mozku

18. června 2006 v 18:13 | www.ftipky.cz

Operace mozku

V nemocnici, kde leží smrtelně nemocný, shromáždí příbuzní v čekárně. Konečně se objeví doktor, vypadá unaveně a zasmušile. "Obávám se, že mám pro vás špatnou zprávu. Jediná naděje pro vašeho milovaného je transplantace mozku. Je to experimentální riskantní operace a nový mozek budete muset zaplatit."

Všichni tiše sedí a vstřebávají tu zprávu po nějaké době se jeden zeptá: "No a kolik takový mozek stojí?"

"5000 dolarů mozek mužský a 200 dolarů mozek ženský."

Nastala trapná situace.

Muži v místnosti zadržují smích a snaží se vyhnout ženským pohledům. Nesmát se, je stojí velkou námahu. Jeden muž nedokáže ovládnout zvědavost a položí otázku, na kterou by rád znal odpověď každý z nich: "Proč stojí mužský mozek tolikrát více?"

Doktor se shovívavě usměje té dětsky naivní otázce a povídá: "To je běžná cenová politika. Musíme snížit cenu ženských mozků, protože na rozdíl od mužských byly používány."
 
 

Reklama
Reklama