Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí ... :) :P

K zamyšlení

... činí člověka ...

8. března 2007 v 17:39
Povinnost bez lásky činí člověka mrzutým.
Zodpovědnost bez lásky činí člověka bezohledným.
Spravedlnost bez lásky činí člověka příliš tvrdým.
Pravda bez lásky činí člověka hodně kritickým.
Moudrost bez lásky činí člověka doslova prohnaným.
Přívětivost bez lásky činí člověka pokryteckým.
Pořádkumilovnost bez lásky činí člověka malicherným.
Důstojnost bez lásky činí člověka domýšlivým.
Majetek bez lásky činí člověka lakomým.
A víra bez lásky činí člověka fanatickým.

Citát? Motto? Zamyšlení?

8. března 2007 v 17:37
Máme se snažit pochopit, co se pochopit dá. To, co pochopit nemůžeme, nemáme zesměšňovat, máme to mít v úctě.

Odpuštění

8. března 2007 v 17:36
Dva kamarádi se vydali přes poušť. Předtím se ale pohádali a jeden z nich dostal facku od toho druhého. Dotyčný, aniž by cokoli řekl, se sehl a napsal prstem do písku: "Dnes mi můj nejlepší přítel dal facku."Putovali dál. Došli ke krásné oáze s jezírkem a rozhodli se, že se vykoupou. Ten co dostal facku se začal topit, ale ten druhý ho zachránil a vytáhl z vody. Když se probral, vytesal do kamene: "Dnes mi můj nejlepší přítel zachránil život."Kamarád se jej optal: "Když jsem ti dal facku, napsal jsi to jen do písku a tentokrát jsi to vytesal do kamene. Proč?"On odpověděl: "Víš když mi někdo ublíží, píši to jen do písku, aby vítr tyto řádky odfoukl na znak odpuštění. Ale když mi někdo pomůže, vytesám to do kamene, aby to tam zůstalo na věky."..................Nauč se svůj žal a křivdy psát jen do písku a své štěstí vyrýt do kamene!

Víra,láska,pokoj a naděje...

8. listopadu 2006 v 15:37
Už hoří všechny čtyři svíčky.
Chlapec sedí u stolu s adventním věncem a pozoruje zářící svíce.
První svíčka VÍRA povídá:
"Já zhasnu. Víra nikde není. Dnes už nikdo nevěří."
A zhasla. Po krátké chvíli se ozvala i druhá svíčka LÁSKA
"Já také zhasnu. Mezi lidmi už není láska. Jsou jen samé války."
A zhasla. Poté promluvila třetí svíčka POKOJ :
"Ani já nebudu dále svítit. Všude je jen rámus a nepořádek,
nikdo nechce pokoj a klid."
A zhasla.
Chlapec se smutně dívá na to, jak věnec pomalu zhasíná a po očích mu stékají slzy.
Všechny tři svíčky se pak podívali na svíci poslední, která stále svítila.
"Ty nezhasneš? Proč?"
Ona odpověděla:
"Ne, já nezhasnu, protože jsem NADĚJE. Dokud budu svítit,může vás ode mě někdo zapálit.
Dokud máme naději, nemusíme se ničeho bát.
Pak budeme mít lásku, víru i pokoj.
venec
Dokud máme naději, nemusíme se něčeho bát.
Pak budeme mít lásku, víru i pokoj.

CeLá PlAnEtA jAkO jEdNa VeSnIcE

8. listopadu 2006 v 14:57

Celá planeta jako jedna vesnice

Kdyby se celá populace planety Země smrskla na vesnici se o stu obyvatel, kde by však zůstal zachován poměr všech lidských odlišností - jak by potom tahle maličkatá, různorodá vesnička vypadala? Tak to přesně bylo předmětem pátrání Philipa M. Hartera, lékaře z Nemocnice u Stanfordské Univerzity. Tady jsou výsledky jeho výzkumu:

Ve vesnici by žilo:

55 Asiatů, 21 Evropanů, 14 obyvatel ze Západní polokoule, 8 Afričanů

52 žen, 48 mužů

70 "barevných", 30 bělochů

70 jiného vyznání, 30 křesťanů

89 heterosexuálů, 11 homosexuálů

6 lidí by vlastnilo veškerý světový majetek

6 by bylo z USA

80 by žilo v domě, který by neodpovídal standardu

70 by neumělo číst

50 by trpělo podvýživou

1 by byl na prahu smrti

1 by byla těhotná

1 by měl vysokoškolské vzdělání

1 by vlastnil počítač
th_ead31ac0.gif

Následující je pouze anonymní interpretace výše uvedených faktů:

Přemýšlejte o tom tímto způsobem. Žijete-li v pěkném bytě, máte dost jídla a umíte číst, jste členem velmi úzké skupiny. Máte-li pěkný byt, jídlo, umíte číst a vlastníte počítač, jste členem elity.

Pokud se vzbudíte toto ráno a budete více zdraví, než nemocní, jste šťastnější, než celý milion lidí, který nepřežije tento týden. Pokud jste nikdy nebyl v bitvě, nezažil osamělost uvěznění, utrpení mučení, nebo sevření hladu? jste na tom lépe než 500 miliónů lidí tohoto světa. Pokud můžete chodit na mše do kostela, aniž byste se museli obávat ponížení, zatčení, mučení nebo smrti, jste šťastnější než miliarda lidí, kteří nemají to štěstí. Pokud máte jídlo v lednici, oblečení na sobě, střechu nad hlavou a kde spát?jste bohatší než 75% lidí na této planetě.

Máte-li peníze v bance, ve své peněžence a střádáte si do kasičky?jste mezi 8% nejbohatších lidí světa. Pokud jsou vaši rodiče stále naživu a svoji?. jste velmi vzácný případ. Držíte-li hlavu zpříma s úsměvem na tváři a jste skutečně vděční? jste požehnaní, protože většina lidí má tu možnost, ale nedělá to. Držíte-li něčí ruku, objímáte-li někoho, nebo se jen dotýkáte jeho ramene, jste požehnaní, protože umíte nabídnout léčivý dotek. Pokud můžete číst tuto zprávu, jste požehnaní dvakrát, protože na vás někdo myslel, a co víc, jste ještě požehnanější než více než dvě miliardy lidí, kteří nedokážou číst vůbec.

Zajímavá hádanka

19. září 2006 v 16:55
Ač tvar mi dán, sám nejsem nic,
věcí je ve mně na tisíc.
Já nikdy nikde nepobyl,
a vidět všude přec jsem byl.
Pravda i lež jsem zároveň,
stejný i jiný každý den.
Neživý, života otisk sám
nos, oko, jazyk, ucho mám.
Tvarů a rysů všech mám dost,
chybí mi maso, krev a kost.


Tu obléknu se jako král,
tu hadry žebráka bych bral.
Co obr chvíli, hned pak skřet,
jsem kdekdo, nemám však svůj vzhled.
Necítím žal, či radost zas,
rty hýbou se, vsak chybí hlas.
Nezemřu, nebyv narozen.
Tak prosím řekni-co já jsem?

Vážený pane prezidente....

20. července 2006 v 14:58
Vysoce vážený pane prezidente,

Obracím se na Vás s prosbou o zproštění povinné vojenské služby vzhledem k obtížné rodinné situaci, ve které se nalézám:
Mám 24 let a oženil jsem se s vdovou ve věku 44 let. Má manželka má dceru ve věku 25 let; shodou okolností se stalo, že s touto dcerou mé manželky se oženil můj otec, čímž se stal mým zetěm, neboť si vzal mou dceru. V této souvislosti je má dcera zároveň i mou macechou.
Mé manželce a mně se v lednu narodil syn; toto dítě je bratrem manželky mého otce, tedy jeho švagrem. Zároveň, jakožto bratr mé macechy, je i mým strýcem, to znamená, že můj syn je mým strýcem.
Manželka mého otce, tedy má dcera, porodila na Velikonoce chlapce, který je zároveň mým bratrem, neboť je synem mého otce, a zároveň i vnukem, protože je synem dcery mé manželky.
Jsem tudíž bratrem svého vnuka, a vzhledem k tomu, že jsem manželem tchyně otce tohoto dítěte, jsem tedy v postavení otce svého otce a zároveň i bratrem jeho syna. Jsem tedy sám sobě dědečkem.
Z těchto důvodů Vás, vážený pane prezidente, prosím o zproštění vojenské služby, neboť, jak známo, zákon nedovoluje povolávat do armády zároveň dědečka, otce i syna z jedné rodiny.

Věřím, pane prezidente, že projevíte pochopení pro mou situaci.

genesis HTML ( biblický příběh O stvoření světa trochu jinak)

27. června 2006 v 20:44 | http://blog.lide.cz/avemari
Genesis HTML
1. Na začátku všeho bylo slovo a ve slově byly dva bajty, a víc nebylo nic.
2. I oddělil Bůh jedničku od nuly, a viděl, že to bylo dobře.
3. Bůh řekl: "Budiž data."
4. Bůh řekl: "Ať se uloží data na svoje místo". A vynalezl diskety, harddisky a kompaktní disky.
5. A Bůh řekl: "Budiž počítače, aby bylo kam strkat diskety, harddisky a kompakty".
Stvořil počítače a nazval je hardwarem a oddělil software od hardwaru.
6. Softwaru tehdy ještě nebylo, ale Bůh rychle stvořil programy - velké a malé a řekl jim: "Jděte a množte se, naplňte celou paměť."
7. Ale unudilo se Bohu samému vytvářet programy a řekl si: "Stvořím Programátora k obrazu svému a ať on vládne počítačům, programům a datům."
I stvořil Programátora a usadil ho v Počítačovém Centru, aby v něm pracoval. Zavedl Programátora ke stromové struktuře a řekl: "V každém adresáři můžeš spouštět programy, jenom z WINDOWS nic nespouštěj, sic zemřeš."
8. Bůh řekl: "Není dobré, když je Programátor sám. Stvořím toho, kdo bude obdivovat Programátorskou práci."
Vzal od Programátora kost, ve které nebylo mozku, a stvořil To, co bude obdivovat Programátora. I zavedl To za Programátorem. To dostalo jméno Uživatel. A seděli nazí pod nahým DOSem a nestyděli se.
9. Ale Bill byl chytřejší než všechna jiná zvířata, která Bůh stvořil.
Bill řekl Uživateli: "Určitě řekl Bůh, abyste nespouštěli žádné programy?"
A řekl Uživatel: "V každém adresáři můžeme spouštět programy, ale v adresáři WINDOWS ne, nebo zemřeme."
A řekl Bill Uživateli: "Jak můžeš o něčem mluvit, když jsi to nevyzkoušel! Ten den, kdy spustíte program z adresáře WINDOWS, budete rovni Bohu, protože jedním tlačítkem myši stvoříte to, co budete chtít."
I uviděl Uživatel, že ovoce Windows byly pastvou pro oči a hodně závidění, protože jakékoliv vědomosti byly od této chvíle zbytečné. I nainstaloval Windows na svém počítači. A řekl Programátorovi, že to je dobré. A on si Windows také nainstaloval."
10. A hned šel Programátor hledat nove drivery. A Bůh se zeptal: "Kam jdeš?"
A on řekl: "Jdu hledat nové drivery, protože nejsou v DOSu."
A na to Bůh: "A kdo ti řekl, že potřebuješ drivery? Nespustil jsi náhodou programy z adresáře WINDOWS?"
Programátor odpověděl: "Uživatel, kterého jsi mi přidělil, si objednal programy pro Windows a proto jsem si i já nainstaloval Windows."
A řekl Bůh Uživateli: "Proč jsi to udělal?"
Uživatel odpověděl: "Bill mě navedl."
11. A řekl Bůh Billovi: "Protože jsi to udělal, budeš navěky proklet mezi vší chátrou, divokou zvěří. A bude nepřátelství mezi tebou a Uživatelem, navěky tě bude Uživatel nenávidět, a ty mu budeš prodávat Windows."
12. A Uživateli řekl Bůh: "Windows tě velmi zklamou a zničí tvé rezervy systémových prostředků, budeš muset používat špatné programy, a bez Programátora neuděláš ani ránu."
13. Programátorovi zase: "Protože jsi poslechl Uživatele, prokleté ať jsou tvoje počítače, vznikne v nich mnoho chyb a virů, v potu tváře budeš stále opravovat své dílo."
14. Odpravil je z Počítačového Centra a vstup zabezpečil heslem.
15. Nakonec do temných zákoutí Počítačového Centra vypustil General protection fault.

Na učení příliš hloupý

25. června 2006 v 19:12 | Zdroj: MALÉ PŘÍBĚHY
Jednou se vrátil částečně hluchý chlapec ze školy s dopisem. Dopis navrhoval, aby rodiče přestali posílat chlapce do školy. Prý "je na učení příliš hloupý." Když si dopis přečetla chlapcova matka, prohlásila: "Můj syn Tom není hloupý. Ale budu ho tedy učit sama."
Když po mnoha a mnoha letech Tom zemřel, celý národ mu vzdal čest tím, že na jednu dlouhou minutu zhasl všechny žárovky. Thomas Edison nevynalezl jen žárovku, u které si čteme, ale i pohyblivé obrázky, na které se díváme, a záznam zvuku, který posloucháme. Celkem po sobě zanechal více než tisíc vynálezů...
Žárovka

Konej, dokud můžeš

25. června 2006 v 19:08 | Zdroj: POVÍDEJ MI O LÁSCE,autor: Michel Quoist
Kdyby si každá nota řekla: Hudbu neudělá jedna nota ... nevznikly by symfonie.Kdyby si každé slovo řeklo: Jedno slovo nemůže vytvořit stránku ... nevznikla by kniha.Kdyby si každý kámen řekl: Jeden kámen nemůže vystavět zeď ... nevznikl by dům.Kdyby si každá kapka vody řekla: Jedna kapka vody nemůže vytvořit řeku ... nevznikl by oceán.Kdyby si každé obilné zrno řeklo: Jedno obilné zrno nemůže osít celé pole ... nenastala by sklizeň.Kdyby si každý člověk řekl: Můj projev lásky nemůže zachránit lidstvo ... nikdy by na zemi nebyla ani spravedlnost, ani mír, ani důstojnost, ani štěstí.
Někdo musí začít! Když ty jako první "položíš svůj kámen", "položí" jej pak i ostatní. Proč? Protože najednou díky tobě zjistí, že to jde.
Jako symfonie potřebuje každou notu,jako kniha potřebuje každé slovo,jako dům potřebuje každý kámen,jako oceán potřebuje každou kapku vody,jako sklizeň potřebuje každé obilné zrnko,potřebuje celé lidstvo tebe.Tam, kde jsi, jsi jedinečný a nenahraditelný.

Interwiev s Bohem

25. června 2006 v 19:01 | Zdroj: Deník mezi životem a smrtí III / žiju!
"Pojď dál," řekl Bůh. "Tak ty bys chtěl se mnou udělat interview?" "Jestli máš čas..." řekl jsem. Bůh se usmál a odpověděl: "Můj čas je věčnost, a proto je ho dost na všechno. A na co se mě chceš vlastně zeptat?" "Co Tě na lidech nejvíce překvapuje?" Bůh odpověděl:
"To, že je nudí být dětmi, a tak pospíchají, aby dospěli, a když jsou dospělí, zase touží být dětmi. Překvapuje mě, že ztrácejí zdraví, aby vydělali peníze, a pak je utrácejí za to, aby si dali zdraví zase do pořádku. Překvapuje mě, že se natolik strachují o budoucnost, že zapomínají na přítomnost, a tak vlastně nežijí ani pro přítomnost ani pro budoucnost. Překvapuje mě, že žijí jako by nikdy neměli umřít, a že umírají, jako kdyby nikdy nežili."
th_god.jpg
Pak mě Bůh vzal za ruce a chvíli jsme mlčeli. Já se ale ptal dál: "Co bys chtěl jako rodič naučit své děti?" Boha má otázka ani trochu nezarazila: "Chtěl bych, aby poznaly, že nemohou nikoho donutit, aby je miloval. Mohou jen dovolit, aby je druzí milovali. Chtěl bych, aby pochopily, že nejcennější není to, co v životě mají, ale koho mají. Chtěl bych aby poznaly, že není dobré porovnávat se s druhými. Každý bude souzen sám za sebe, ne proto že je lepší nebo horší než jiní. Chtěl bych, aby pochopily, že bohatý není ten, kdo má nejvíc, ale ten, kdo potřebuje nejméně...
th_god.gif
...Chtěl bych, aby poznaly, že trvá jen pár vteřin způsobit pár lidem, které milujeme, hluboká zranění, ale trvá naopak mnoho let, než se taková zranění uzdraví. Chtěl bych, aby se naučily odpouštět - a to skutkem. Chtěl bych jim dopřát poznání, že jsou lidé, kteří je velmi milují, ale kteří nevědí, jak své city vyjádřit. Chtěl bych, aby pochopily, že za peníze si mohou koupit všechno kromě štěstí. Chtěl bych, aby poznaly, že opravdový přítel je ten, kdo o nich všechno ví, a přesto je má rád. Chtěl bych, aby věděly, že vždycky nestačí, aby jim odpustili druzí, ale že oni sami musejí odpouštět."
Chvíli jsem seděl a těšil se z Boží přítomnosti. Pak jsem Bohu poděkoval, že si na mne udělal čas. Poděkoval jsem mu také za všechno, co pro mne a mou rodinu dělá. A Bůh mi na to řekl:
"Kdykoli se ptej. Jsem ti k dispozici 24 hodin denně. Jen se ptej a já ti vždy odpovím. A ještě něco si pamatuj - lidi zapomenou, co jsi řekl, zapomenou co jsi udělal, ale nikdy nezapomenou, jak se vedle tebe cítili."
th_SacredHeartJesus2.jpg

Stará bolest

25. června 2006 v 18:59 | Zdroj: Kniha "Slunce pro duši"
Jeden filozof měl jako následek úrazu v dětství chromou nohu a trpěl po celé dny velkými bolestmi. Jednou byl u něho na návštěvě jiný učenec. U společného jídla zvedl učenec svou skledničku a pronesl přípitek hostiteli.
"Můj milý příteli, děkuji ti za tvé pozvání a přeji ti z celého srdce plné zdraví!"
"Jestli jsi skutečně mým přítelem, jak pevně doufám, pak bys mi něco takového neměl přát!" řekl filozof.
"Přirozeně, že jsem tvůj přítel, a oddaný přítel," odpověděl udiveně učenec. "Ale proč bych ti neměl přát to nejlepší zdraví?"
"Stali jsme se přáteli, protože jsme takoví, jací jsme. Kdybych neměl toto trápení, kdoví, jaký bych byl."

Život po porodu

25. června 2006 v 17:58 | http://lidus.blog.cz/0601/vira-laska-pokoj-a-nadeje
ŽIVOT PO PORODU - ROZHOVOR DVOU DĚTÍ
V bříšku těhotné ženy byla dvě miminka. První se druhého zeptalo:
Věříš v život po porodu?
Určitě. Něco po porodu musí být. Možná jsme tu hlavně proto, abychom se připravili na to, co bude pak.
Blbost, žádný život po porodu není. Jak by vůbec mohl vypadat?
To přesně nevím, ale určitě tam bude víc světla, než tady. Třeba budeme běhat po svých a jíst pusou.
No to je přece nesmysl! Běhat se nedá. A jíst pusou, to je úplně směšné! Živí nás přece pupeční šňůra. Něco ti řeknu: Život po porodu je vyloučený - pupeční šňůra je už teď moc krátká.
Ba ne, určitě něco bude. Jen asi bude všechno trochu jinak, než jsme tady zvyklí.
Ale nikdo se přece odtamtud po porodu nevrátil. Porodem prostě život končí. A vůbec, život není nic, než vleklá stísněnost v temnu.
No, já přesně nevím, jak to bude po porodu vypadat, ale každopádně uvidíme mámu a ta se o nás postará.
Máma? Ty věříš na mámu? A kde má jako podle tebe být?
No přece všude kolem nás! V ní a díky ní žijeme. Bez ní bychom vůbec nebyli.
Tomu nevěřím! Žádnou mámu jsem nikdy neviděl, takže je jasné, že žádná není.
No ale někdy, když jsme zticha, můžeš zaslechnout jak zpívá, nebo cítit, jak hladí náš svět. Víš, já si fakt myslím, že opravdový život nás čeká až potom...

Co je to čas?

18. června 2006 v 18:30 | www.ftipky.cz

Co je to čas?

    Chcete-li zjistit, co znamená jeden rok zeptejte se studenta,
který propadl u závěrečné zkoušky

Chcete-li zjistit, co znamená jeden měsíc, zeptejte se matky,
které se narodilo dítě o jeden měsíc dříve.

Chcete-li zjistit, co znamená jeden týden, zeptejte se redaktora
týdeníku.


Chcete-Ií zjistit, co znamená jedna minuta, zeptejte se někoho,
komu ujel vlak, autobus nebo uletělo letadlo.

Chcete-Ii zjistit, co znamená jedna sekunda, zeptejte se někoho,
kdo přežil autonehodu.

Chcete-li zjistit, CO znamená jedna milisekunda, zeptejte se
vítěze zlaté medaile na olympijských hrách.

Čas na nikoho nečeká ......

Prožívej plně každý okamžik svého života. A nejlépe ho oceníš
s někým blízkým ......
   
th_clock_11.jpg

Zajímavá historka

18. června 2006 v 17:52 | www.ftipky.cz

Zajímavá historka

Michal je ten typ člověka, kterého rádi potkáváte. Má stále dobrou náladu a umí stále povídat něco pozitivního. Když se ho někdo zeptá jak se má, obvykle odpoví: "Kdybych se měl jen o chlup lepší, byl by jsem už dvojčata." Vždy uměl lidi motivovat. Když měl některý kolega špatný den, Michal mu uměl vždy ukázat kladnou stránku celé věci.

Byl jsem velmi zvědavý, jak to dokáže. Tak jsem jednoho dne zašel za Michalem a povídám mu: "Jen se nepřetvařuj, nemůžeš být pořád dobře naladěný! Jak to děláš?" Michal mi odpověděl: :Každé ráno když vstanu, tak si povím, že mám na výběr dvě možnosti. Buď budu mít dobrou náladu, nebo .. Si můžu vybrat tu špatnou. A já si vždy vyberu tu dobrou. A vždy když se mi přihodí něco špatného si můžu vybrat, zda budu obětí, nebo ... si můžu vybrat možnost, že se z toho poučím. A já si vždy vyberu tu možnost poučit se z toho. Vždy když někdo ke mně přijde a stěžuje si, můžu si vybrat - buď přijmu jeho neštěstí, nebo . si najdu nějakou kladnou stránku života. A já si vybírám vždy tu kladnou stránku života." " Ale to není tak jednoduché!" protestoval jsem. "Ale je." Odpověděl Michal a pokračoval: "Celý život si vybíráme. Když si odmyslíš všechny ty hlouposti kolem, každá situace je volba. A ty si vybíráš, jak reagovat na danou situaci. Ty si vybíráš, jak lidé ovlivňují Tvoji náladu. Ty si vybereš, zda budeš mít dobrou, nebo špatnou náladu.

Jednoduše řečeno - Ty si vybíráš, jak žiješ svůj život."

Hodně jsme přemýšlel o tom, co řekl Michal. Krátce nato jsem odešel pracovat z této firmy a začal jsme podnikat. I když jsme se již neviděli, často jsem o něm přemýšlel, když jsme si vybíral, jak budu žít svůj život, na místo toho, abych bezhlavě reagoval na konkrétní situaci.

Za několik let jsem slyšel, že Michal měl vážnou nehodu, když spadl z 20 metrové výšky. Po 18 hodinové operaci a dlouhých týdnech na lůžku ho nakonec pustili domů se sdrátovanými zády. Potkal jsem se s ním asi půl roku po této nehodě. Když jsem se ho zeptal jak se má, odpověděl: "Kdybych se měl jen o chlup lepší, byl by jsem už dvojčata. Chceš vidět moje jizvy?" To jsem odmítl, ale zeptal jsme se ho, co se mu prohnalo hlavou, když tehdy dopadl na zem. "První věc, která mi proběhla hlavou byla, že se těším na dítě, které měla manželka zanedlouho porodit." odpověděl Michal. :Potom, když jsem ležel na zemi jsem si uvědomil,m že mám dvě možnosti: Mohl jsem si vybrat život, nebo . smrt. Tak jsme si vybral život." "A neměl jsi strach? Neztratil jsi vědomí?" ptal jsme se Michala. Michal mi odpověděl: " .. Záchranáři byli skvělí. Stále mi opakovali, že to bude dobré. Ale když mě přivezli do nemocnice a viděl jsem hrůzu ve tvářích lékařů a sestřiček, skutečně jsem se lekl. V jejich očích jsem cítil: Toto je mrtvý člověk. Uvědomil jsem si, že musím něco udělat." "A co jsi udělal?" ptám se ho. "Ale byla tam velká, nemotorná sestřička, která na mně křičela, jestli nejsme na něco alergický. ANO, odpověděl jsem. Lékaři i sestřičky zpozorněli a čekali na moji odpověď. Zhluboka jsem se nadechl a zakřičel jsem: Na vážné ksichty!" Když se dosmáli, řekl jsem jim: "Rozhodl jsme se, že budu žít. Operujte mě jako živého, ne jako mrtvolu!"

Michal přežil nejen díky mistrovství chirurgů, ale i díky svému přístupu k životu. Od něho jsme se naučil, že každý den máme možnost žít naplno. Co prožíváš, to chceš. Není důležité co se děje, ale jak to člověk přijímá - to rozhoduje o všem. Proto se netrap, co bude zítra, zítřejšek se o sebe postará sám. Každý den je dost starostí i bez toho. Kromě toho, dnes je den, kvůli kterému jsi se trápil již včera

Zamyslel se filosof

18. června 2006 v 17:44 | www.ftipky.cz

Zamyslel se filozof ...

Učitel filozofie jednoho dne přišel, do třídy. Když se studenti usadili, vzal ze šuplíku nádobu a naplnil ji až povrch kameny. Potom se zeptal studentů, zda si myslí, že je nádoba plná?

Studenti s ním souhlasili, že je. Potom profesor vzal krabičku s kamínky a vysypal je do nádoby s kameny, zatřásl nádobou a samozřejmě,že kamínky popadaly mezi kameny.

Profesor se zeptal znovu. Je teď nádoba plná? Studenti se pousmáli a souhlasili, že je. Ale profesor vzal krabičku s velmi jemným pískem a vysypal ho do nádoby. Samozřejmě písek vyplnil i ty nejmenší mezírky mezi kameny.Teď už byla nádoba opravdu plná.

Potom profesor řekl :" Touto ukázkou jsem chtěl znázornit, že život je jako tato nádoba. Kameny znázorňují důležité věci ve vašem životě. Jako jsou vaše rodina, partner, zdraví, děti..., všechno, co je tak důležité, že kdyby jste to ztratili, bylo by to velmi zničující. Kamínky znázorňují ostatní, méně důležité věci. Například vaše zaměstnání, dům, auto... A písek je všechno ostatní. Drobnosti. Když dáte písek do nádoby jako první, nezůstane vám žádné místo pro kameny. To stejné platí v životě. Když budete ztrácet čas a energii na drobnosti - materiální věci, nikdy nebudete mít čas na věci, které jsou skutečně důležité.

Věnujte pozornost rozhodujícím věcem ve vašem životě. Hrajte si se svými dětmi, vezměte svého partnera tancovat... Vždy bude čas jít do práce, uklidit dům, uvařit oběd, nakoupit ..

Dejte si záležet na kamenech (věci, na kterých vám skutečně záleží).Určete si své cíle. To ostatní jsou jen kamínky a písek.

Hodně štěstí, doufám, že se vám to podaří".

Ať tvoje ruce mají vždy co dělat, ať máš v peněžence vždy pár korun, ať vždy slunce svítí na tvé okno, ať po každém dešti určitě následuje duha, ať máš vždy nablízku přátelskou ruku, ať Bůh naplní tvé srdce radostí.
 
 

Reklama
Reklama