Představte si to ticho, kdyby lidé říkali jen to, co vědí ... :) :P

Interwiev s Bohem

25. června 2006 v 19:01 | Zdroj: Deník mezi životem a smrtí III / žiju! |  K zamyšlení
"Pojď dál," řekl Bůh. "Tak ty bys chtěl se mnou udělat interview?" "Jestli máš čas..." řekl jsem. Bůh se usmál a odpověděl: "Můj čas je věčnost, a proto je ho dost na všechno. A na co se mě chceš vlastně zeptat?" "Co Tě na lidech nejvíce překvapuje?" Bůh odpověděl:
"To, že je nudí být dětmi, a tak pospíchají, aby dospěli, a když jsou dospělí, zase touží být dětmi. Překvapuje mě, že ztrácejí zdraví, aby vydělali peníze, a pak je utrácejí za to, aby si dali zdraví zase do pořádku. Překvapuje mě, že se natolik strachují o budoucnost, že zapomínají na přítomnost, a tak vlastně nežijí ani pro přítomnost ani pro budoucnost. Překvapuje mě, že žijí jako by nikdy neměli umřít, a že umírají, jako kdyby nikdy nežili."
th_god.jpg
Pak mě Bůh vzal za ruce a chvíli jsme mlčeli. Já se ale ptal dál: "Co bys chtěl jako rodič naučit své děti?" Boha má otázka ani trochu nezarazila: "Chtěl bych, aby poznaly, že nemohou nikoho donutit, aby je miloval. Mohou jen dovolit, aby je druzí milovali. Chtěl bych, aby pochopily, že nejcennější není to, co v životě mají, ale koho mají. Chtěl bych aby poznaly, že není dobré porovnávat se s druhými. Každý bude souzen sám za sebe, ne proto že je lepší nebo horší než jiní. Chtěl bych, aby pochopily, že bohatý není ten, kdo má nejvíc, ale ten, kdo potřebuje nejméně...
th_god.gif
...Chtěl bych, aby poznaly, že trvá jen pár vteřin způsobit pár lidem, které milujeme, hluboká zranění, ale trvá naopak mnoho let, než se taková zranění uzdraví. Chtěl bych, aby se naučily odpouštět - a to skutkem. Chtěl bych jim dopřát poznání, že jsou lidé, kteří je velmi milují, ale kteří nevědí, jak své city vyjádřit. Chtěl bych, aby pochopily, že za peníze si mohou koupit všechno kromě štěstí. Chtěl bych, aby poznaly, že opravdový přítel je ten, kdo o nich všechno ví, a přesto je má rád. Chtěl bych, aby věděly, že vždycky nestačí, aby jim odpustili druzí, ale že oni sami musejí odpouštět."
Chvíli jsem seděl a těšil se z Boží přítomnosti. Pak jsem Bohu poděkoval, že si na mne udělal čas. Poděkoval jsem mu také za všechno, co pro mne a mou rodinu dělá. A Bůh mi na to řekl:
"Kdykoli se ptej. Jsem ti k dispozici 24 hodin denně. Jen se ptej a já ti vždy odpovím. A ještě něco si pamatuj - lidi zapomenou, co jsi řekl, zapomenou co jsi udělal, ale nikdy nezapomenou, jak se vedle tebe cítili."
th_SacredHeartJesus2.jpg
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama